Jsou aktivované ořechy zdravější?

Sušené ořechy a semínka obsahují enzymatické blokátory, které zabraňují předčasnému vyklíčení. Blokují však také naše trávicí enzymy, což může mít za následek horší stravitelnost ořechů. Další nevýhodou je obsah kyseliny fytové, která se váže na minerály, a znesnadňuje tak jejich vstřebávání. Mluví se o ní negativně, má však antioxidační účinky, které mohou být pro náš organismus i prospěšné. Pro rostliny hraje kyselina fytová zásadní roli, protože je zásobárnou energie pro klíčící semeno.

Dlouhodobým namáčením ořechů a semen se obyčejně nastartuje proces klíčení a plody se tzv. aktivují. Během procesu aktivace jsou uvnitř ořechů vylučovány enzymy, které štěpí fytáty a uvolňují minerály na ně navázané. To znamená, že bychom měli být schopni minerály z aktivovaných ořechů lépe vstřebat. Studie zjistily, že namáčení je účinnou metodou snižování hladiny fytátů především v obilovinách a luštěninách – díky již běžnému namáčení luštěnin se předpokládá, že stejný proces zlepší i kvalitu ořechů.

Ořechy probudíte jednoduše studenou vodou.

Jak ořechy aktivovat?

Začneme důkladným umytím ořechů ve studené vodě. Zbavíme se tak všech nežádoucích nečistot. Následně ořechy zalijeme čistou vodou pokojové teploty. Teplota vody pod 10°C proces aktivace zpomaluje, teplota nad 45 °C aktivaci naopak zabrání. Můžeme přidat i sůl, která proces urychlí a zvýrazní chuť plodů, na hrnek ořechů přidáme vždy špetku soli. Vodu je vhodné vždy po 3–4 hodinách vyměnit a ořechy propláchnout, aby se zabránilo přemnožení mikroorganismů a plísní. 

Po aktivaci můžeme ořechy zkonzumovat hned, odložit na později nebo usušit. V lednici v uzavřené nádobě vydrží aktivované ořechy až týden. Pokud se rozhodneme aktivované suroviny sušit, teplota nesmí přesáhnout 43 °C, aby nedošlo ke zničení enzymů. Nejlépe poslouží sušička na ovoce, ale v krajních případech můžeme použít i troubu. Během sušení ořechy sem tam promíchejme a před vytažením zkontrolujme, zda hezky křupou!

Doba aktivace se u jednotlivých druhů ořechů liší, což je způsobeno jejich odlišnou konzistencí a velikostí. Nejkratší dobu potřebují k aktivaci kešu, naopak nejdelší namáčení vyžadují mandle, kterým to trvá až 5× déle. 

Zdroj: Svět plodů